Ladislav Horáček (1947–2015)

Ladislav Horáček po studiích vystřídal několik zaměstnání. Roku 1980 se stal redaktorem Středočeského nakladatelství. Po revoluci v roce 1989 založil Paseku, první soukromé nakladatelství v Československu. Sám říkal, že ho k tomu vedla potřeba vydat Krvavý román Josefa Váchala vlastním nákladem.

Nakladatelství Paseka se zasloužilo o rozšíření povědomí o Josefu Váchalovi. Horáček vydal celou řadu knih o umělcově osobě a tvorbě, ale také reprintů Váchalových knih, včetně jeho největší autorské knihy Šumava umírající a romantická v poměru 1:1, tedy knihy o rozměrech 48 x 64 cm.

Když Ladislav Horáček zjistil, že Portmoneum není jen jednou z dalších Váchalových mystifikací v Krvavém románu, považoval za svou morální povinnost dům zachránit. V roce 1991 jej koupil od Národní galerie a opravil na vlastní náklady.

Litomyšl vděčí Ladislavu Horáčkovi nejen za záchranu a otevření Portmonea – Musea Josefa Váchala v roce 1993, ale také za pojmenování první ulice na světě po Josefu Váchalovi, za založení restaurátorské školy a recesistického festivalu Lázní ducha.

Ladislav Horáček zemřel v roce 2015 a od jeho dcer koupil Portmoneum Pardubický kraj.

Pamětní deska Ladislava Horáčka

S iniciativou na umístění pamětní desky Ladislava Horáčka na Portmoneum přišli jeho pražští přátelé. Chtěli jej tímto připomenout jako zakladatele nakladatelství Paseka, zachránce Portmonea a hlavně jako člověka, který se zasloužil o popularizaci Váchalova díla.
Z finančních darů soukromých osob z Prahy i Litomyšle a s přispěním města Litomyšle a Pardubického kraje, který je vlastníkem Portmonea, vzniklo velmi osobité dílo. Deska byla slavnostně odhalena dne 4. září 2021.

Filmový dokument z odhalování desky

Deska má podobu otevřené knihy s parafrází citátu a dřevorytu z Krvavého románu, na němž Váchala hypnotizuje lékař protialkoholní léčebny doktor Řimsa. Na desce doktora nahradil Ladislav Horáček, který jakožto obdivovatel Váchalova Krváku pojmenoval své nakladatelství po jedné z Váchalových personifikací – tiskaři a nakladateli Josefu Pasekovi.
Autorem pamětní desky je akademický sochař Petr Císařovský. Na jejím pojetí a znění textů se také podíleli Horáčkovi staří přátelé z Protialkoholní společnosti doktora Řimsy. Stencilové písmo navrhl Karel Haloun, mikrofrézování provedla firma Jasprotech s.r.o. (Jiří Jašečka). Objednavatelem bylo Regionální muzeum v Litomyšli. Deska o rozměru 72 x 54,4 cm je vyrobena z vrstvených nerezových plechů.

Ladislav Horáček na opravy Portmonea, otevření muzea Josefa Váchala, ani na založení restaurátorské školy nebyl samozřejmě sám. Stála při něm celá řada přátel, bez jejichž pomoci by se patrně nic z toho nerealizovalo. Jedním z nich byl:

Jiří Kaše (1946 – 2022)

Historik umění, památkář, pedagog na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice a v neposlední řadě spoluzakladatel Protialkoholní společnosti doktora Řimsy, inspirované Krvavým románem Josefa Váchala. Jiří Kaše se s Ladislavem Horáčkem seznámil během studií, potkali se v roce 1968 nebo 1969 v hospodě U Modré štiky. Byl to právě Jiří Kaše, kdo Horáčka seznámil s Krvavým románem a změnil tak životní osudy mnoha dalších lidí. Jiřímu Kaše vděčíme především za interpretaci Váchalových maleb v Portmoneu i za publikace o Váchalově účasti v bojích za první světové války na sočské frontě. Patří také k objevitelům Váchalovy výmalby v kostele sv. Josefa v Soči a k autorskému týmu ediční řady Velkých dějin zemí Koruny české.
22. června 2022 se konal v Litomyšli vzpomínkový večer na Jiřího Kaše, při kterém byla představena i bibliofilie In memoriam Jiří Kaše. Jak jsem potkal – nepotkal Josefa Váchala I.

Zvuková nahrávka ze vzpomínkového večera
Vzpomínky na Jiřího Kaše od Julia Hůlka a Zdeňka Dragouna.