Příběh o pokladu začal v červenci 2020, kdy došlo k náhodnému nálezu mincí a následnému archeologickému výzkumu. Díky příkladnému chování pana nálezce, který objev ihned oznámil a sám na lokalitě nekopal, disponujeme nálezovými okolnostmi, které přinášejí o uloženém pokladu více informací.
Archeologickým výzkumem se podařilo zachránit rozsáhlý poklad o více jak 7000 kusech mincí, který byl uložený ve dvou keramických nádobách novověkého stáří. Poklad byl ukrytý v místě mírné terénní vlny severně od dnešní obce Vysoká u Jevíčka (okr. Svitavy), v trati Za skálami. Z historických map vyplývá, že prostor nebyl v dané době zastavěný. Ve druhé polovině 17. století patřil zřejmě majiteli biskupického panství. V blízkosti se nacházely pouze polní cesty.
Poklad z Vysoké u Jevíčka je s více než 7 000 ražbami největším známým mincovním depotem z historického území Moravy z období 17. století. Zdokumentováno v něm bylo 12 zlatých a 7088 stříbrných mincí. Ze zlatých mincí se dochovaly zahraniční dukátové ražby. V největším počtu se jedná o osm dukátů ze Spojených nizozemských provincií; dva dukáty pocházejí z německých zemí (Sasko, Norimberk), v jednom kuse je v nálezu dukát polského města Gdaňsk a rovněž v jednom kuse italské zecchino z Benátek. Z obchodních mincí, kromě zlatých mincí, depot obsahuje i 48 stříbrných tolarových mincí, které jsou reprezentovány ražbami Čech, Benátek, Milána, Saska, Nizozemí, Sedmihradska, Salcburského arcibiskupství a švýcarského města Sankt Gallen.
V největším počtu se v pokladu nacházejí vládní mince panovníků Ferdinanda II. (1619 – 1637), Ferdinanda III. (1637 – 1657) a Leopolda I. (1657 – 1705). Jedná se především o drobné a střední nominály; v největším počtu jsou dochovány 3krejcary, nejběžnější nominál ražený ve velkém množství v mnoha mincovnách. Mince pocházejí z mnoha evropských zemí, v největším počtu depot obsahuje mince z rakouských zemí, dále mince slezské, české a moravské. Kromě vládních mincí poklad obsahuje i soukromé ražby. Z českých zemí je možno jmenovat např. mince olomouckých biskupů, Albrechta z Valdštejna, Karla z Liechtensteina, hrabat Šliků, popř. ražby slezských knížectví Lehnice – Břeh, Krnov, Opava a další.
Nejstaršími mincemi v nálezu jsou polské půlgroše Vladislava II. Jagella (1386 – 1434) a Kazimíra IV. Jagellonského (1447 – 1492), z českých mincí patří k nejstarším mincím v depotu pražské groše Vladislava II. Jagellonského (1471 – 1526) a Ferdinanda I. (1526 – 1564). Nejmladšími mincemi v pokladu jsou drobné krejcary Leopolda I. (1657 – 1705) z roku 1671 z mincovny ve Vratislavi. Nejvzácnější mincí v depotu je 1/​2tolar (gulden) z roku 1628 sedmihradského knížete Gabriela Bethlena (1613 – 1629) vyražený v mincovně v Košicích.
V případě pokladu z Vysoké u Jevíčka se nejedná o jednorázové ukrytí hotovosti, ale o cílené uschovávání majetku po dobu několika desetiletí. Mohlo se jednat o majetek jedné osoby, popř. o majetek rodinný uchovávaný přes generaci. Počátek střádání mincí je možno zasadit do období třicetileté války, do 2. poloviny 20. let 17. století, nejmladší mince v nálezu jsou z roku 1671, kdy ukrývání peněz do předem připraveného úkrytu skončilo.
Katalog vydalo v roce 2024 Regionální muzeum v Litomyšli a Moravské zemské muzeum za finanční podpory Pardubického kraje. Jeho autorkami jsou Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D., vedoucí Numismatického oddělení Moravského zemského muzea a Mgr. Jana Němcová, vedoucí Archeologického oddělení Regionálního muzea v Litomyšli.