Kniha Jana Kapusty (1932 – 2011), litomyšlského kulturního a muzejního pracovníka, historika, hudebního vědce a publicisty, je souborem statí pojednávajících o kulturních tradicích Litomyšle, na jejichž kultivaci se autor po několik desetiletí intenzívně podílel.
Vedle syntetických studií s řadou podstatných informací zahrnuje také texty, jež jejich pisatel inzeroval jako nevážná hospodská vyprávění. I tato pojednání však obsahují mnoho cenných postřehů a vysoce přesahují rámec, který jim vymezil jejich původce.
Kapustova kniha, z níž čiší intimní vztah k městu a jeho životu, je v mnohém výjimečná. Na jedné straně je napsána se značnou erudicí, s velkým nadhledem a na vysoké literární úrovni, na straně druhé velmi čtivě a přívětivě zasvěcuje do tajů dávné i nedávné minulosti a může tak čtenáři napomoci k orientaci v současném spletitém dění (např. v problematice polistopadového přehodnocování dosud nedotknutelných kulturních a politických ikon apod.).